Horní Rozsíčka
První písemné doklady o obci Horní Rozsíčka pocházejí ze 14. století pod názvem „Malé Rozsíčky“. Ves sestávala původně ze čtyř až pěti svobodných dvorů, které měnily v průběhu století své majitele. Byla zde vystavěna tvrz, která byla součástí dvora Melounů z Hrádku. Roku 1510 se majitelem tvrze stal rod z Vahančic, ten dvůr prodal v roce 1531 Janovi z Pernštejna. Čtyři dvory zůstaly i nadále svobodné - dvůr Palův, Hamříkův, Charvátův a dvůr Želeckého.
Od r. 1666 byla Horní Rozsíčka součástí bystřického panství. V 18. století přešla pod panství Jana Nepomuka Mitrovského. Došlo k dílčímu dělení svobodných dvorů. V roce 1900 měla 19 domů a 107 obyvatel, byla v ní také založena škola.
V současnosti má Horní Rozsíčka 38 obyvatel a je součástí obce Dolní Rožínka.
"Rosičky Horní, druhdy Rosička, Roseč, ves 10.5 km j. Bystřice, katastrální obec rozlohy 2 km2, na rovině. Domy jsou od sebe, v zahnuté řadě.
R. 1674 měla obec 2 30/64 lánů, svobodní sedláci byli 4; r. 1834 domů 16, obyv. 78; r. 1900 domů 19, obyv. 107; z nich 89 katolíků, 18 evangelíků ref. vyz., Čechův.
Osadou Rosičky Horní byly svobodné dvory, o nichž je známo toto: R. 1361 prodal Pešek z Rosičky třetinu svého zdejšího dvora Matějovi z Drahonína za 20 hř. a Václav svou třetinu Štěpánovi a synům jeho Janovi a Adamovi za 30 hř. R. 1369 prodal ještě Václav všecko, co měl, Oldřichovi z Rosičky, kteří však již r. 1373 prodal svůj dvůr Martinovi a jeho manželce Marketě. Od Markety, když ovdověla, koupili po polovici jejího dvora r. 1398 Michek a Hroch z Rosičky, kteří však prodali r. 1406 dvůr tento, řečený Trupovský, Anežce, manželce Jana, řečeného Šoltys z Roženky. (...) R. 1633 prodala však paní Kateřina Bolzanová dvůr v Horních Rosičkách Havlovi Raděnickému, po němž měl jej Sigmund Ferdinand Želecký z Počenic. Po něm říkalo se mu dvůr „Želecký“; r. 1674 měl 46 měr 6 achtelů rolí druhé třídy a tolikéž třetí třídy. Pak zase získalo jej panství Moravecké; r. 1750 náležel svobodnému pánu Blümegenovi a měl 80 měr orných, 10 m. pastvin, z luk 4 vozy sena a 30 měr lesa. Dvůr tento zůstal pak již u panství Moraveckého.
Jiný dvůr v Horních Rosičkách měl ve 14. století Matěj z Nové vsi, který jej prodal r. 1376 Filipovi z Křidla, jenž jej však již r. 1381 odprodal Ofce z Bobrové. (...) Ale Václav Oříšek z Rosičky měl snad ještě jiný dvůr, neboť jej prodal Pavlovi Palovi z Horní Rosičky. A tento dvůr Palův zachoval se v rodě jeho posud, aspoň částečně.
Ještě jiný dvůr na Horních Rosičkách byl „Vítoslavský“, který r. 1415 držel Vítoslav, jenž přijal r. 1437 na spolek svého dvora syny Viléma a Jakuba. (...)
V 17. století byl majetek v Horních Rosičkách již ustálen. Kromě dvora „Želeckého“ byly tam 3 svobodné dvory selské. R. 1674 na jednom byl Pavel Charvát čili Krobot; (...). Prodal jej r. 1771 Antonínu Procházkovi za 2300 zl. rýn. Tento jej odkázal po polovici svým synům; jedna polovice (č. 4) se v rodu tom zachovala, na druhé však (č. 16) vystřídalo se kolik majitelů.
Na druhém dvoře byl r. 1674 Petr Hamřík (před ním Hanuš Hamřík); (...); r. 1794 byl také ve dvě polovice rozdělen (č. 8 a 15), na nichž obou pak častěji měnili se majitelé.
Třetí dvůr náležel r. 1674 Tomáši Palovi (před ním Pavel Pala); (...). Koncem 17. století byl rozdělen na dvě polovice (č. 5 a 6); jedna polovice zůstala trvale u rodu Palova, druhá přešla v 18. století do rodu spřízněného.
Nyní z těchto 3 svobodných selských dvorů jest tedy 6 dílův a 2 familie.
Při čtvrtem panském „Želeckém“ dvoře byla tvrz; připomíná se r. 1496 a 1510. Stavení o dvojím poschodí bylo ještě r. 1842 zachováno; nyní jest pobořeno a zůstává tam podruh. U něho byla palírna. Říká se tam „Hradisko“.
Horní Rosičky náležejí k farní osadě do Zvole, evangelici do Nového Města. V obci je od r. 1898 škola, nyní dvoutřídní, do níž chodí děti ještě z Dolních Rosiček. Napřed chodily děti do školy do pazderny č. 19, pak do Blažkova do Hamříkové pazderny a na Tálského pavlač, později do Stražku a od r. 1845 na Dolní Rožinku. Žáků je přes 40.
Trati slovou: K Hyvinám, Charvátka, u Kamene, na Vršku; louka: Nivka.
Nejstarší rod: Pala.
R. 1620 byla u Horních Rosiček srážka mezi Poláky a mezi Bystřickými a Kunštátskými; na 70 osob zahynulo.
R. 1834 značný požár.“
(zdroj - Tenora Jan, Vlastivěda moravská, II. Místopis, Bystřický (n.P.) okres, Brno 1907, str. 187-190.)