Dolní Rožínka

dříve zvaná Roženka, později Zámecká Rožínka

Nejstarší jistá písemná zmínka o Dolní Rožínce pochází z roku 1353. Majetek postupně střídal drobné vlastníky a až v roce 1503 odkoupil celou obec Vilém z Pernštejna. Vlastnictví obce Pernštejny netrvalo dlouho, již v roce 1589 ji Jan z Pernštejna zastavil a v roce 1596 prodal. Majetek postupně přecházel na další majitele.

V roce 1731 jej koupil Arnošt Matyáš Mitrovský z Nemyšle a v držení hrabat Mitrovských zůstala většina objektů a pozemků až do roku 1945. V té době bylo dolnoroženecké panství přirozeným spádovým střediskem.

Tvrz v Dolní Rožínce je poprvé písemně doložena z let 1459 a 1503. Byla přestavěna na zámek, o kterém jsou první písemné zmínky z roku 1670. Zámek je jednoduchá stavba čtvercového půdorysu. K jeho největšímu rozkvětu došlo v letech 1781-1799 za panství Jana Nepomuka Mitrovského, který byl příznivcem osvícenství a vtiskl svými úpravami historické části Dolní Rožínky podobu, která přetrvala dodnes. Centrem úprav byl zámek s hospodářskými budovami a zámeckým parkem. Zámek byl přestavěn a rozšířen na dvoupatrovou budovu se čtyřmi křídly. Dominuje mu barokní vížka s cibulí a rodovým heslem Mitrovských v průčelí do parku Aeternus, quia purus /Věčný, protože čistý/. V roce 1808 zachvátil zámek a zámecký dvůr obrovský požár, ale stavby byly znovu obnoveny. Nyní je v zámku umístěn II. stupeň základní školy.

Tehdejší park s bazénkem a střiženými záhony květin přetvořil Jan Nepomuk Mitrovský v klasicistní anglický park. Od zámku se hvězdicovitě rozbíhaly cesty vroubené stromořadími k jednotlivým stavbám v okolí. Na severovýchodním okraji obce byl zřízen lesopark Templ s anglickou lázní, egyptským obeliskem /symbolem vědy a společenství/, potůčkem s umělými kaskádami a pohřební kaplí /chrámek osvícenství/. Současná podoba kaple s osmi sloupy s egyptskými hlavicemi pochází pravděpodobně až z poloviny 19. století.

Na jihozápadě obce, v lesíku zvaném Jivina, byl rybník a stavba, dnes považována za umělou zříceninu kaple. Dá se však také předpokládat, že celá stavba připomíná niku, typický prvek osvícenských zahrad a parků. V okolí byly rozmístěny dřevěné romantické stavby, které se nedochovaly.

Na návsi je rybník s ostrůvkem a na něm socha sv. Jana Nepomuckého. Dochovala se i boží muka s dřevěnou sochou sv. Anny u č. p. 30. U silnice ke Zvoli stojí železný kříž z roku 1857.

Významným mezníkem v rozvoji obce byl objev ložiska uranové rudy v 50. letech. V roce 1954 se začalo v okolí Rožínky s geologickým průzkumem a o dva roky později zde bylo nalezeno jedno z největších uranových ložisek, ze kterého se celkem vytěžilo 14 miliónů tun uranové rudy a těží se i nadále. Vlivem rozvoje těžby doznala Dolní Rožínka další etapy rozvoje, které vtiskly obci současnou podobu. Bylo postaveno celé sídliště s obchodním centrem, komplex ředitelství uranových dolů a v jihozápadní části obce areál závodu Dopravy a mechanizace a kovovýroby. Ráz obce je proto směsí historie a průmyslu.

 

"Rožinka Dolní, čili Zámecká (druhdy Roženka), ves 8 km jz. Bystřice, katastrální a politická obec rozlohy 2.47 km2, v údolí na křižovatce silnic od Tišnova ke Zvoli a od Stražku k Jimramovu. Domy jsou při silnicích blíže sebe.

R. 1674 měla obec 28/64 lánu; domův osedlých bylo 7 [usazení hospodáři: Václav Novotný, Havel Maštalíř, Jiří Schwarz, Matěj Buchta, Jira Buchta, Martin Martinák, Pavel Krejčí]. R. 1790 domů 18, obyv. 217; r. 1834 domů 37, obyv. 212; r. 1900 domů 35, obyv. 352, katolíkův (až na 2 evangelíky), Čechův (až na 11 Němcův).

Rožinku Dolní měl ve 14. století Hroznata z Břeží, který si ji dal r. 1348 vložiti do desk. R. 1353 jmenuje se po ní Mikšík, jenž zapsal r. 1376 své manželce Dobce 7 hřiven na svém dvoře, dvou lánech a dvou osedlých v Rožence. (...) Jiřík (Gedeon), jenž r. 1503 dědictví své po otci půl vsi Roženky s příslušenstvím prodal Vilémovi z Pernštýna za 270 kop míš. A poněvadž zároveň r. 1503 prodal témuž pánu Václav z Tečic a Rožinky druhou polovici Rožinky (půl vsi Rožinky s dvěma pustými sedlištěmi, s půl tvrzí a půl dvorem, na kterém sám seděl) za 342 kop míš., spojena byla všecka Rožinka u zboží pánů z Pernštýna až do r. 1589. Tehdy však zastavil Jan z Pernštýna zboží Mitrovské a s ním také Rožinku, Blažkov a Dolní Rosičku Matyáši Žalkovskému ze Žalkovic. Avšak všecko toto zboží i se zbožím Pernštýnským bylo prodáno r. 1596 Pavlu Katharinovi z Katharu. Jeho synové Petr a Jan prodali pak r. 1610 Rožinku, Blažkov a Dolní Rosičky Zachariášovi Radešínskému z Radešovic za 10.000 zl. mor. (...) Podle poručenství Zachariáše Radešínského z r. 1626 postoupen byl statek Rožinka Kateřině Dobřanské z Dobřenic, která provdala se za Zdeňka Diviše Vlkovského z Aubertovic a jemu závěří svou z r. 1650 statek odkázala. Po smrti Zdeňka Vlkovského (r. 1664) zdědila statek druhá jeho manželka Anna Maria rodem Štaudová z Hammersdorfu, která byla od r. 1666 paní také panství Bystřického. Od té doby zboží Rožinecké, ač stále za zvláštní statek čítáno, spojeno bylo s Bystřickým. Náležely k němu vesnice Rožinka Dolní, Blažkov, Rosičky Dolní a Horní.

Po Rožince jmenovali se r. 1392 také bratři Bohunek a Jimram.

Tvrz v Rožince jmenuje se r. 1459 i 1503. Z ní asi povstal zámek, který se r. 1670 uvádí. Nynější zámek je jednoduchá větší stavba o 2 poschodích; rozšířen a upraven byl hlavně majetníkem panství Janem Nep. hr. Mitrovským (1781-1799); v něm je hojná sbírka mineralií, kolem park a zahrady. V zámku je kaple sv. Kříže, o níž je zmínka již r. 1670 a v níž se sloužiti smí. R. 1808 shořel zámek a dvůr; ale zase vystavěny.

Na Rožineckém panství bylo r. 1656 měřeno rolí poddanských 996 měr třetí třídy. (...) R. 1750 platili poddaní vrchnosti činže z polí 24 zl., a každý domkář předl 1 libru lnu, 1 libru prostřední a 2 libry hrubé koudele, dávali 3 kuřata, 1 vejce; 4 domkáři robotovali týdně 3 dni pěšky a čtvrt roku celý týden.

Rožinka Dolní náleží k farní osadě do Zvole.

R. 1788 vyjednáváno bylo zřízení školy v Dolní Rožince. Založena však r. 1845 hr. Vilémem Mitrovským; upravena byla z obydlí lesníkova. R. 1873 rozšířena byla na dvojtřídní. Zprvu míval učitel 174 zl. 35 kr. k. m. a deputátu od vrchnosti 2 sudy piva, 2 míry pšenice, 10 m. žita, 4 m. ječmene, 1 ½ m. hrachu a 6 sáhů dříví. Nejdéle tu působili Jiljí Kajtan (1855-1885), od r. 1885 Bohuslav Opic. Do školy chodí děti ještě z Blažkova (katolické, 1 km); žáků je 86. Škola r. 1905 vyhořela; staví se.

Trati se nazývají: Spojenec, u Remízu, na Osmikovým, nad Jalovčím, Lánce, Ivina (Hyvina, Jivina), u Haltýřka, u Crnkáčka, na Brodku, Koblížka, Kuchyně, pod Koupelí; louky: Bahna, Vranová, Žlíbek; lesy: Břimák, Ivina, Rotkovský. R. 1750 měl les mezi blažkovskými lukami 9 měr od kříže až k Rotkovu a Rožné 70 m., u Čihadla 5 měr, Ivín 37 m., u Blažkova 20 m.

U zámku jsou byty úřednické, nad zámkem dvůr a lihovar, který byl zřízen z bývalých domů poddanských. Také již r. 1668 udělala vrchnost z jednoho domu hospodu. Panský dvůr měl r. 1750 orných 320 měr, ladem 141 m., pastvin 10 m., zahrady 2 m., z luk bylo 48 dvojspřežných vozů sena, 12 otavy. Uvádí se tehdy také rybník na 7 kop a Ivinský rybník na 12 kop kapří násady. V pivovaře, kde tehdy se vařilo 796 sudů piva ročně, nevaří se už.

V obcí je poštovní a telegrafní úřad, četnická stanice, obvodní lékař.

Na návsi je rybník s ostrůvkem, na němž je socha sv. Jana Nepomuckého.

V nedalekém háji k východu, jenž „Templ“ slove a k procházkám upraven jest, stojí kaplička antického slohu (8 sloupů korintských a uprostřed jich kaple), vystavěná hrab. Janem Nep. Mitrovským; v ní, jak aspoň německý nápis svědčí, pochováni byli Jan Nep. hr. Mitrovský (zemřel 20. května 1799) a Antonina hr. Mitrovská rodem hr. Žerotínová (zemřela 20. března 1809). V témž háji je žulový obelisk, domek beze střechy mosaikou vykládaný, kruhovité rejdiště („u Paraplete“) aj.

Na ssv. při silnici k Bystřici jest samota „Jalovčí“ (2 čísla s 7 obyv.), v létě výletní místo. Opodál jest hájenka. K východu jest samota „Dvorek“, bývalý kravín. V ní a v samotě „Na Mlejnku“, bývalém mlýně, bydlí dělníci (2 č., 46 obyv.). Na jih v lesíku Ivině je sbořená kaple hrab. Janem Nep. schválně prý jako zřícenina postavena.

Při silnici k Dolním Rosičkám láme a pálí se vápno."

(zdroj - Tenora Jan, Vlastivěda moravská, II. Místopis, Bystřický (n.P.) okres, Brno 1907, str. 200-203.)

 

Rok 1775: "Consignace č. 50 domků postavených po rektifikaci ve vsi Rožinka: - Josef Výška, č. 2 - Jura Křenek, č 25 - vdova Bilkova, č. 27 - Jan Výška, č. 16 - Arnošt Blaha, č. 15 - František Italý, č. 14 - Tomáš Kos, č. 9 - Bernát Maděra, č. 13 - Jan Havlíček, č. 24. Platí každý za palivové dříví do renty 1 zl. Drůbeží činže - 7 krejcarů. Předivová činže - 7 krejcarů. Robotují týdně jako podruhové, týdně 2 dny 1 osoba pěšky, od 11 hodiny ráno. Jsou také povinni konati noční službu s troubou u zámku Rožinka a dvoru. Že tomu je tak a ne jinak, potvrzuji k účelům daňovým svým vlastnoručním podpisem. Tak se stalo na zámku Rožince dne 15. prosince 1775. Pečeť: Max Joseph hrabě Mittrovsky v.r."

(zdroj - Kronika obce Dolní Rožínka, III. díl, s. 271)

 

Rok 1775: "Brněnský kraj, ves Rožinka, rok 1775, Consignace. Co každý, v této obci usedlý, jest povinen svému p. faráři Zvolenskému při kostelním posvícení v chrámu sv. Václava darovati a také školnímu učiteli a sice: 1) Má svému faráři v obilí a slámě dáti desátek, podobně jak ve lnu a zelí, desátku husím právě jako sedlák 1 kusa kohouta, k zelenému čtvrtku pak 4 vejce a moravský žejdlík mléka a masného. Na koledu pak každý sedlák 3 krejcary a hotové jídlo - každý dle svého jmění. 2) K nemocným, katechismům, obstará obec pro faráře povoz. Ke koledám si obstará farář vlastní povoz. 3) Zvolenskému učiteli každý sedlák ročně dá 1 snop žita a 6 krejcarů a něco jídla hotového. Že tomu je tak a ne jinak, to potvrzuji vlastnoručním podpisem k účelům daňovým. Klášter Žďár, dne 31. prosince 1775. Pečeť: Johann Lacina v.r. vrchní úředník jménem pozemkové vrchnosti."

(zdroj - Kronika obce Dolní Rožínka, III. díl, s. 272)