Muškaři obhájili zlato - Norsko 2013

Vytvořeno: pondělí 14. říjen 2013 12:55

Letošní, už 33. WORLD FLY FISHING CHAMPIONSHIP proběhl za branou Severního Norska, v regionu Vefsna, v městečku Mosjoen. Zbytky sněhu a lehce modrozelená voda, to byly podle místních známky posledního tání letošního léta, teď nastane krátký podzim a pak dlouhá zima. Je tu drsná, ale překrásná příroda.

Naše cesta začíná Brno, Budějovice, německý Roztock a pak trajektem do švédského Trelleborgu. Je před námi jízda napříč Švédskem,které nás přivítalo dozrávajícím obilím, přes pastviny, velká jezera až k malebným říčkám a malým jezírkům. Pašeráckou stezkou U Muchomůrek jsme dorazili k bráně Severního Norska. Po třídenní cestě 2450 km dlouhé jsme konečně dorazili do cíle, do Mosjoenu.

Rychle se ubytovat, zakoupit licence pro rybolov, zregenerovat síly a hurá na trénink. Už první trénink nám napověděl, že to bude těžké a že naše česká nymfa na to nebude stačit. Postupem času vypilujeme mokré a strýmrové chytání. Jak voda opadávala, začala se objevovat první kolečka. Suchá muška nám nedělala velký problém. V dalších dnech jsme se věnovali trénování na jezerech z lodě a ze břehu. Objevovali jsme spoustu jezer a jezírek a všude byly ryby. Další pozitivní věc byla, že mouchy z řeky fungovaly i na jezeře, takže poloviční práce.

Tréninky se blížily ke konci a my se začali věnovat prohlídce závodních tratí. Začali jsme lodním jezerem Storvatnet, které svojí velikostí, přes 100 hektarů, budilo dojem velikána. Jen zřídka bylo vidět kolečko nebo zalovení ryby. Při oficiálním tréninku se potvrdily naše prognózy. Kredit jezera se zvedl výskytem Sivena sibiřského. Pravým opakem bylo břehové jezero Svartvatnet. Malé zarostlé jezírko s možností brodění budilo velký respekt, koleček od aktivních ryb bylo více. Další v řadě byl spodní tok řeky Vefsna. Křišťálový veletok, kde bude největší problém nabrodit na rybu. O pár desítek kilometrů dále proti proudu se nachází čtvrtý závodní úsek Austervefsna. Na většině míst broditelná, pro našince stále velká a průzračná. Posledním úsekem je řeka Fiplingdalselva, nejmenší a také nejtěžší. Později se ukázalo, jak je přírodní ryba obezřetná. Z důvodu malého průtoku ryby migrovaly do nejhlubších a složitých míst. Největší útočištěm bylo jezero, kde se ryby posunovaly přes 3-4 závodní úseky zpět do jezera.

Přípravy jsou u konce. Slavnostní zahájení se neslo ve znamení bubnů. Famózní byla znělka mistrovství spojená s videoklipem a světelnou šou, až nám běhal mráz po zádech. Naprostou novinkou letošního mistrovství bylo sledování výsledků online. Celý svět tak mohl sledovat, zda jejich borci chytili rybu, jak se umístili, a jaké umístění má celý tým.

Nezbývá než napsat odjezdy autobusů, rozdat je chlapcům a honem na kutě, ráno se vstává brzy. Konečně soutěžní ráno. Teplota klesla na tři stupně, obloha bez mráčků, začíná pěkný den, doufám i pro naši výpravu. S Frantou sedáme do aut a vyrážíme na závodní sektory. A je odstartováno. První online výsledky, máme první nulu na velké řece, ostatní z mančaftu to podrželi. Po prvním dnu vedeme, za námi Francie, Polsko a Itálie. Chytá se málo ryb, ze 125 závodníků chytlo rybu je 75 a z toho spoustu jednorybek. Odpoledne to bylo ještě horší, rybu chytlo jen 57 závodníků. První soutěžní den byl jako na houpačce, s Frantou jsme pobíhali kolem lodního jezera a vymýšleli taktiku pro Tondu na další závod. Martin s Tomášem nachytali, ale taktika byla rozdílná jako noc a den.

Druhý den jsem s Pavlíkem na velké řece Vefsně, Franta jel na Storvatnet podpořit Tondu. Ráno bylo opět chladné, ryby budou tvrdé.  Úsek, který Pavlík nalosoval, nevypadal špatně, brodit se dalo tak do čtvrtky a na koryto s výskytem ryb se dalo dohodit. Prvně Pavlík ohodil kameny nymfou, pak se pustil do techniky muška-splávek, ani klep. Zatím nikde nic, ani pod námi, ani nahoře, dokonce ani na druhém břehu nic. Řeka byla tak široká, že na mnoha místech se chytalo oboustranně. Přece jen máme dvě ryby intermida potočáka 43 a lipana 46.

Konec třetího kola, oběd a půldne volna. Na oběd se scházíme na centrálním srazišti v obrovském párty stanu asi pro 300 lidí. Všude kolem se linula vůně lívanců pečených nad ohněm na litinové pánvi. Také káva připomínající cikorku našich babiček se vařila v konvici nad ohněm. To vše patří k norskému šampionátu. Volno bylo vyplněno kulturním programem.

Dochystat a dovázat utržené mušky, samozřejmě trošku si pospat a zítra vzhůru do posledních kol. Ráno je opět chladné. Ryby i závodníci si odpočinuli, tak věřím, že to bude dobře fungovat. Lubka křižuje předem domluvená místa, ale stále nic, to jsou nervy, ale naši soupeři také nic. Lubka odjíždí na druhou stranu k balvanu, kde chytil Martin i Tonda. Po chvíli dalekohledem vidím nějakou akci, ale je to tak daleko. Je konec. Lubka rybu nemá, škoda. Italové chytli, Francouzi ne, uvidíme co na ostatních úsecích, to se dozvíme na obědě. Zatím držíme první místo s náskokem 35 bodů, pak Italové a za nimi Francouzi, kteří si louskli čtyři nuly.

Na poslední kolo přijel na jezero Pavlík, místo kšiltovky nasadil čepici, plácnul si se mnou, skočil do loďky a zmizel za ostrovem. Tak nějak jsem cítil, že jí dá. Po hodině se pstroužek třepe v podběráku, jen aby měl míru (180). Všichni určitě slyšeli, jak mi spadl kámen ze srdce, to byla úleva. Jen aby nachytali ještě ostatní. Za chvíli Pavlík přidává druhou, paráda. Konec. Začalo SMS šílenství s gratulacemi k titulu mistrů světa a k Martinově placce. Online výsledky ale nebyly tak přesné, byli jsme napnutí, čekali jsme až to bude na papíře. Že to bude medaile jsme věděli, ale jaká?

Okolo deváté hodiny to máme v poště, oficiální výsledky. Je to tam, obhájili jsme zlato v týmech a Martin Drož má stříbro v jednotlivcích. To je balzám na duši. Je jen málo lidí, kteří mohou zažít něco tak nádherného. Moc si vážím toho, že jsem byl u toho. Díky. Zítra nás čeká závěrečný ceremoniál, rozloučení u drinku nebo u pivka pak už jen 2500 km dlouhá cesta domů.

A co říci závěrem. Poděkování zaslouží Antonín Pešek, Martin Drož, Tomáš Adam, Pavel Chyba a Luboš Roza za fantastickou reprezentaci České republiky a Českého rybářského svazu. Dále Franta Hanák, který zrežíroval celý tento výjezd a podpořil tento šampionát i materiálně -  háčky, šňůry, návazce, pruty a další muškařská bižuterie. Františku děkujeme. Samozřejmě Český rybářský svaz, bez jehož finančních příspěvků bychom jen stěží mohli bojovat na MS nebo ME. Děkuji taky všem, co mačkali pěstičky u online výsledků. Tentokrát to nebylo o prsa ale o parníkkk!!!

Milí čtenáři, tak zase někdy, třeba ze Slovenska. Na shledanou.

Státní trenér Tomáš Starýchfojtů

 

Zobrazeno: 957